Hnízdečko
Mgr. Andrea Vávrová - 20.05.2021
(přečteno 806x)
Je to už skoro deset let, co jsme se s manželem brali. Náš svatební den se nesl ve skromném duchu. Svědci, rodiče a kamarád fotograf jsme se sešli v jednom malebném kostelíku v Orlických horách. Jaro je v horách chladnější, a tak nám všem drkotaly zuby ještě dřív, než jsme si stačili říct své ano. Výhodou bylo, že na zfialovělé a prokřehlé prsty šly prstýnky nasadit zcela hladce, horší bylo je na těch prstech udržet. Hostinu jsme pojali v duchu hostince druhé cenové kategorie U Kristiána. Tehdy ještě nikdo netušil, že se tak bude jmenovat i náš syn.
Instituci manželství rozhodně není možné zvládnout bez šrámů, to je snad jasné každému. Nebudu lhát, několikrát jsem měla sbalený kufr. Jednou mě manžel přišel i se psem vyzvednout na zastávku autobusu, kde jsem ubrečená seděla nad tím kufrem. Pes štěkal jako blázen, šťastný, že mě po patnácti minutách zase vidí a manžel už konečně neštěkal a jen mě objal kolem ramen se slovy, „že potřebuje na zítřek vyžehlit košili“.
Náš vztah hledá neustále společnou řeč, ale i přes to všechno víme, že se milujeme. Láska nás drží pořád pohromadě, a když je hůř, vzpomenu si na zařizování našeho prvního společného hnízdečka.
Tehdy jsme měli jen postel, já ten kufr, manžel televizi, pračku a CD přehrávač, ke kterému byly obří reprobedny. Oblečení jsme měli pověšené na jednom stojanu z Ikea. Po svatbě jsme koupili byt, a když jsme se do něho stěhovali, stěhovali jsme i ten stojan. Byli jsme líní, a tak jsme ty věci na tom štendru nechali, a že ho tak sneseme ze třetího patra. Když jsme ten věšák postavili konečně na ulici, abychom si odpočinuli, sedla jsem si na jeho spodní tyč. Pod tíhou mého těla se během vteřiny celý rozsypal. Ramínka s oblečením se válela po ulici a do toho všeho začalo pršet. S ramínkem od košile na zádech mě chytnul takový záchvat smíchu, že jsem se počůrala jako děcko a do dneška mě z toho lechtá v podbřišku.
Časem jsme se stěhovali ještě několikrát a nakonec do vlastního domu. Vždy jsem dala do zařizování
interiéru svoje srdce, vlohy a hlavně jsem rozumně uvažovala nad naším rozpočtem. Postupem času jsem zjistila, že je interiérový design mojí velkou vášní a začala se mu věnovat více profesionálně. Zařídila jsem několik domácností pro známé, vybavila i jejich pracovní kanceláře a prostory, a právě oni mě navedli na moji novou profesní cestu. Založila jsem značku AV Design, která ráda pomůže zrealizovat i vaše sny. Nejen srdcem, ale i rozumem s ohledem na vaše možnosti. Interiérový design není o drahém nábytku, ale o dobrých nápadech a ty mám.
Mgr. Andrea Vávrová
AV Design
www.avdesigncz.com
